

"Ahoj, ako sa máš niečo?"


Viete kto hral prvý karty? Adam a Eva. Eva odkryla zeleň a ukázala červeň. Adam vytiahol žaluď a prebil ju guľami .

Je to v poriadku?




Byl jsem velmi šťastný člověk. Má báječná přítelkyně a já jsme byli spolu více než rok, a tak jsme se rozhodli se vzít. Jen jedna malá věc mi vadila, byla to její překrásná a výrazně mladší sestra. Mé budoucí švagrové bylo dvaadvacet, měla na sobě velmi těsnou minisukni, a určitě byla bez podprsenky. Často se ke mě skláněla, když byla u mě, a tak jsem měl více než příjemný pohled na její intimní části těla. To muselo být úmyslné. Nikdy to nedělala, když byla u někoho jiného.Jeden den tato sestřička volala a požádala mě, abych jí pomohl zkontrolovat svatební pozvánky. Byla sama, když jsem přijel. Zašeptala mi že po mě touží a tyto pocity že nedokázala překonat. Navrhla mi, abych se s ní miloval, jen jednou předtím, než se ožením a zaváži svůj život s její sestrou. No, byl jsem celkem v šoku, a nemohl říct ani slovo. Řekla: Jdu nahoru do mého pokoje, a chceš-li poslední divoký úlet, přijď a vem si mě. Byl jsem ohromen, zmrazen a v šoku jsem sledoval, jak odchází po schodech. Když se dostala nahoru, stáhla si kalhotky a hodila je po schodech dolů na mě. Stál jsem tam na okamžik, pak jsem se otočil a šel přímo k hlavnímu vchodu.Otevřel jsem dveře a šel rovnou ke svému autu. A hle, celé mé budoucí příbuzenstvo stálo venku a všichni tleskali! Se slzami v očích, mě můj tchán objal a řekl: Jsme velmi rádi, že jste prošel naším malým testem... Nemohli jsme si přát lepšího člověka pro naši dceru. Vítejte do rodiny!
A poučení z tohoto příběhu? Vždy si nechávejte kondomy v autě!

Aké bolo moje prekvapenie, keď som sa ubytoval na manželské internáty, blok H ... strčil som prípojku do compu a nič. Na ubytovacom mi nevedeli nič povedať, ale stretol som slečnu z nižšieho poschodia, ktorá má podobný problém. Vraj 5.poschodí tohto bloku je bez netu, lebo tam niečo buchlo. Podľa informácií nahodia net o mesiac, v horšom prípade o polrok. A čo máme akože robiť? Peniaze za neexistujúci net by nám mali vrátiť. Alebo zmeniť izbu. Kopa ľudí na MI už pracuje a študuje v poslednom ročníku - ako majú existovať bez netu, ktorý žiadali už v príhláške na ubytovanie? Ako je možné, že ubytovacie oddelenie nemá informácie o tomto probléme? A ak má, tak to pri ubytovávaní sa postihnutým študentom neoznámi? Hlavne, že opäť zvýšili bytné!!!!!

....sme takí zmätení, že ktosi navrhuje postaviť sochu rodine z Devínskej. To sa nepodarí zopár vedcom a mysliteľom ani po prirodzenej smrti. V našom strachu zo smrti sa snažíme si ju obchádzať a pozor! - o mŕtvych len dobre! Dobre?



Potkají se dvě planety. První povídá druhé:"Ahoj, jak se máš?". Druhá odvětí: "Ale, ani se neptej, chytla jsem lidi" První povídá:"Z toho si nic nedělej, to zase přejde..."


skoda ze iba kazdy utorok :-(

Chcem sa podelit aj s ostatnymi ubytovanymi na Mlynoch, ktorych na izbe necakalo take prijemne prekvapenie ako tych, co byvaju na blokoch, kde sa cez leto pracovalo. Kedze je predposledny augustovy vecer, tak som sa po praci rozhodla zajst na ubytovacie, ci mi nedaju uz dnes klucik od izby na AD D, kde mam cez semester byvat, aby som sa pomaly mohla prestahovat. Samozrejme sa ma slecna na ubytovacom opytala, na ktorom poschodi byvam. Mam stastie, lebo byvam uplne hore, tak mi aspon mohla slecna vydat klucik od izby, kedze tam su uz izby dokoncene. Tak som sa potesila, ze nemusim cakat na izbu, ako ti, co byvaju na prvom. A tak som si pokojne odkracala na intrak, ze si vezmem nejake veci a okukam svoju "staronovu" izbu. Uz prve kroky na Decko ma privadzali do pochybnosti, ci sa nam nebude popri dokoncovani stavebnych prac prasit do izby. A ked som otvorila dvere, tak som ostala len nemo stat a prve co ma napadlo bolo, ze idem spat na ubytovacie. Izba bola UPLNE ale UPLNE cela v prachu. Uz od dveri bolo vidiet, ze este aj na vankusoch a paplonoch, ktore boli zlozene na posteli, je vrstva prachu. Dlazka uplne biela, este aj v chladnicke bolo kopec prachu. Tak som sa nahnevala, zasla po vedro s vodou a zacala drhnut. Policky, chladnicku, stoly... Vyzametali sme matrace z posteli metlickou, vyprasili paplony a vankuse, umyli stolicky a zo stola sme najprv zmetli tu kopku prachu ci piesku, alebo co to bolo... Este aj vsetky skrine bolo nutne povytierat. A to nebudem vobec prekvapena, ked to bude zajtra vyzerat rovnako ako dnes :( A este dalsie nemile prekvapenie: ziadna elektrina a ako to je s vodou, tak to som radsej vzdala, lebo som nevedela ci to tecie, alebo sa len tak tvari... Jedine, co mi je luto, ze som si hned nevzala fotak a nefotila vsetko to svinstvo, ktore si musia studenti najprv upratat, ked sa chcu ubytovat. A to ma slecna na ubytovacom nezabudla upozornit, ze z terajsej izby sa mam odstahovat do 20.00 zajtra vecer ( a to musim byt do 17.00 v praci, tak neviem, ako to stihnut za 3 hodiny). Len mi uz zabudla pripomenut, ze po klucik som si mohla zajst uz pred tyzdnom, aby som si stihla aspon ako tak upratat. Celkom by ma zaujimalo, ci si aj tety uradnicky a cele vedenie po rekonstrukcii ich kancelarii vzali do ruk vedra s vodou a handry, a ci si sli svoje kancle drhnut od spiny.


v pripade, ze pouzivas viac OS, tak ten, ktory vyuzivas vacsinu casu.
napr. ked ich chytia a pustia do vody. http://www.nytimes.com/roomfordebate/2010/08/08/should-fly-fishers-catch-and-always-release/the-fish-feel-little-pain
Citlivost ludi nepozna hranic ...